Horácké muzeum se zaměřuje na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka, sklářství, železářství a lyžařskou tématiku, které je věnována největší část. V letní sezóně se zpřístupňuje Strašidelné podzemí věnované pověstem z Novoměstska a dvůr s asi nejatraktivnějším exponátem – „Mlejnkem z Víru.“

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlí v budově staré renesanční radnice ze 16. století. Exponáty dokumentují vývoj lyžařství od jeho počátků na konci 19. století do současnosti, kdy se Nové Město na Moravě proslavilo opakovaným pořádáním běžeckých Světových pohárů. Další expozice se týkají vývoje výroby lyží, zasazené do prostředí stolařské dílny z 1. republiky. Součástí expozice je také prvorepubliková školní třída a expozice věnovaná významnému novoměstskému umělci Karlu Němcovi, který je autorem sgrafit na kostele sv. Kunhuty. Na jaře 2018 byla zpřístupněna půda muzea, kde se konají výstavy.

V letní sezóně se zpřístupňuje Strašidelné podzemí věnované pověstem z Novoměstska a dvůr s asi nejatraktivnějším exponátem – „Mlejnkem z Víru.“ Jde o pohyblivý figurální soubor s pracovními a žertovnými výjevy, poháněný vodním kolem, který se spouští každou půlhodinu.

Čas generací
Úvodní expozice lidové kultury, zabírající celé přízemí muzea, seznamuje návštěvníky s nejtypičtějšími projevy lidové kultury v severní části moravského Horácka. Podstatná část se týká lidové výroby s důrazem na textilní produkci a zpracování dřeva. K nejzajímavějším exponátům náleží výrobky horáckých tkalců, současná tvorba řezbářů a lidové hračky, jejichž zvětšené kopie jsou nainstalované k volnému použití pro návštěvníky.

Sklářství
Dostatek dřeva, zdroje surovin a zároveň i vodní energie vytvořily podmínky pro existenci sklářské a železářské výroby v regionu. Z bohatého sbírkového fondu vyniká především rozsáhlá kolekce skla ze známých skláren na Vysočině – Milovy, Křižánky, Fryšava, Herálec – které byly zakládány v 16. – 17. století. Konjunktura sklářství trvala do poloviny 18. století a po novém oživení v 19. století dochází k postupnému úpadku výroby především kvůli tlaku konkurence velkých podniků. Poslední sklářská huť na Novoměstsku zanikla před 1. světovou válkou.

Mlejnek z Víru
Název pochází od vodního mlýnku, který postavil Vincenc Navrátil z Víru dětem na potoku u své chalupy. Během 40. – 70. let 20. století zde s pomocí svého syna Adolfa vytvořil rozsáhlý figurální soubor inspirovaný místním prostředím. Pro převod pohybu použili vyřazené součástky z místní textilní továrny, kde Vincenc Navrátil pracoval jako údržbář. Originál získalo darem muzeum v roce 1986 od vnuka Vincence Navrátila p. Stanislava Navrátila. Kopii instalovanou na dvorku zhotovil v roce 1995 umělecký restaurátor p. Josef Filip z Velkého Meziříčí s použitím původních prvků pohonu a tato kopie byla rozšířena o náhon s vodníkem. Začátkem května probíhá každý rok slavnostní Otevírání mlejnku, kterým se zahajuje hlavní sezóna.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.